Seznamování s pravidly chování

Pomocí pravidel se děti učí orientovat se v sociálních situacích a vztazích. V přístupu k dětem se nám osvědčila respektující komunikace.

Situaci spíše popisujeme, informace podáváme oznamovací větou v první nebo třetí osobě (kdy se co dělá, kam se co dává...), dáváme možnost volby, výběru a prostor pro spoluúčast. Vyjadřujeme též vlastní potřeby a očekávání. Mít na věci vliv posiluje pocit jistoty a bezpečí, dělat si věci po svém patří mezi základní lidské potřeby. Možnost vybrat si a rozhodovat se je podmínkou převzetí zodpovědnosti za sebe i své chování. Pokud děti spoluvytváří pravidla, mají větší motivaci, aby je dodržovaly.

Pomocí scének s plyšáky můžeme dětem ukázat, jak se k sobě pěkně chovat a co se naopak dělat nemá, protože to může ostatním vadit. Tím se vyhneme přímému ukazováním na dítě, že dělá něco špatně.

Zde je několi pravidel, na která ve školce dbáme. Zkuste si stanovit pár pravidel i doma...

• Při příchodu se pozdravím s paní učitelkou.
• Vyberu si hračku podle svého přání a po hře uklidím zpět na místo.
• V koupelně správně používám mýdlo s ručníkem tak, aby voda nestříkala na zem.
• Dbám na naše pusinkové pravidlo - neskákám do řeči, vyslechnu paní učitelku i kamarády, vysvětlím svůj problém paní učitelce, která mi vždy pomůže.
• Vím, že mi nesmí nikdo ubližovat, ale ani já nikomu neubližuji.